Z jakého důvodu nakupujete paruky a příčesy?

Na to jsme se zeptali na začátku prosince našich sledujících na Facebooku a také našich klientů, kterým zasíláme newsletter, a my všem moc děkujeme, protože čas na odpověď si udělalo přes osmdesát z vás!

Našim velkým přáním a cílem je připravovat náš obsah co nejvíce na míru potřebám, které naši klienti mají, abychom přispěli užitečnými informacemi a pomohli, kde je skutečně třeba.

V souvislosti s parukami se nejčastěji mluví o rakovině, kdy ženy, muži i děti přicházejí o své vlasy během chemoterapie. Důvodů ztráty vlasů však existuje celá řada a uvědomujeme si, že ani ostatní příčiny by neměly být opomíjeny.

V našem dotazníku byla možnost přidat i nějakou další příčinu, kterou jsme neuvedli.

Pokud vás hlasování minulo, ale rádi byste také byli slyšet, můžete stále přidávat své názory zde.

S drtivou převahou dostala nejvíce hlasů alopecie (35). 

Nemoc, o které se více mluví až v posledních letech, ale co se týče třeba příspěvku na paruku, pojišťovny ji zatím míjejí. Jsme přesvědčeni, že paruka je pro ženy s touto nemocí stejně důležitou zdravotní pomůckou jako u jiných. Pomáhá s návratem do běžného života a dodává sebevědomí. 

Psychická stránka probíhající současně s jakýmkoliv onemocněním bývala opomíjenou součástí - lékaři předepisovali léky, které léčily tělo. Práce s psychikou a lidskou duší se však konečně dostává mezi plnohodnotné součásti léčby.

Všichni známe z dětství pořekadlo “ve zdravém těle zdravý duch!”, ono má však stejnou sílu i v opačném sledu a potvrdí to třeba celostní medicína nebo řada učení z východu.

Ztráta vlasů jako následek chemoterapie se ocitla na druhém místě spolu s možností vedlejších účinků jiných léků (po osmi hlasech). 

Na třetím místě se sedmi hlasy se umístily stres a dědičnost.

Šest respondentů uvedlo, že své vlasy mají, ale baví je měnit účesy.

Další odpovědi již byly individuální, ale objevily se mezi nimi další druhy onemocnění, jako lupénka nebo Hashimotova struma.

Mezi individuálními odpověďmi jste se svěřili i se svými osobními příběhy, moc vám děkujeme za otevřenost a protože věříme, že v tom nejste sami a sdílení pomáhá, tak je zveřejňujeme i zde:

“Přišla jsem asi o polovinu vlasů. Lékaři příčinu nevědí.”  

“Ve 12 letech jsem přišla o vlasy, měla jsem je do pasu a nikdo nám neřekl proč, možná psychicky, ale byla jsem dítě, i když nějaké problémy v rodině jsem vnímala. Proto nosím od dětství paruku. Je to omezující, ale už jsem si zvykla a pomohla mi myšlenka, že lidé jsou na tom hůř a nemít vlasy je vlastně prkotina.”

“Vlasy mám řídké a jemné jak miminko od narození. Moje máma byla 3 dny před porodem na rentgenu, jestli bude mít dvojčata. Ano, byly jsme dvojčata, já nemám vlasy a moje dvojče zemřelo ve čtyřech měsících.”

“Vlasy mi začaly slábnout a vypadávat, jelikož jsem zvyklá být upravená, atraktivní, navíc pracuji v uniformě s lidmi, rozhodla jsem se pro paruku. Jsem ohromně spokojená.

Ještě dodávám, paruku jsem vybrala přesně podle toho, jaké byly mé vlasy, vlnité a světlé. Vypadá to krásně a absolutně přirozeně. Objednám určitě další.”

Za poskytnutou fotografii děkujeme Šárce Šteinochrové z projektu Maminy s rakovinou, z. s.

Ještě jednou všem děkujeme za odpovědi a brzy vás určitě znovu oslovíme!